Jak to může vypadat na cestě k sebelásce

Otázka dne. Co tě dělá šťastným? Kde se cítíš naplněný tak, že můžeš dát druhým, aniž by tě to vysilovalo a bralo čas?

Někdy je těžší, než se zdá udržet si rovnováhu v tom dát sobě, dát druhým. Právě jsem si udělala jeden test a pokud budu upřímná odhalil mě:-))))))))))

Uviděla jsem samu sebe a opět svoji snahu být dokonalá. Vyhovět. Potěšit. Nezklamat. Milovat.

Znáte to někdo?

Jak s tím pracujete vy?

Kde vás samotné to zasahuje nejvíce?

Kdo je s tím srovnán, ať odjakživa nebo zkušeností uvítáme (určitě nejen já” jak to přišlo.

Moje zkušenost. K tomuto tématu.

Malá Martinka dělá, co může, aby jí měli rádi a nechápe, co se děje. Říká si, maminka se asi zlobí, že mám nemocné nožičky. Zlobí se na mě. S tím se pracuje těžko, neboť  nemocnou nožičku nelze vyměnit jako například oblečení, či účes na hlavě…. Tady už je jasné, že téma sebeláska bude celoživotní.

Martinka ve škole bojuje ze všech sil, ale šikana se jí nevyhne. Snaží se seč může a přesto se stane, že dostane špatnou známku. Další neúspěch. Ani špatná známka maminku nepřesvědčí.

Martinka začíná cítit všechno, jen ne to, že se má ráda. A cítí to i ostatní. Nevyhne se šikaně, špatným známkám. Snaží se být hodná a poslušná. Ve škole by to ještě šlo, i když tím nebude oblíbená. Doma to nejde tak snadno a tak dochází k bití a hádkám.

Puberta se stane obdobím horším než smrt. Doma je problémová, ve škole to nejde a k tomu kluci. Nikdo jí nechce. Nikdo nemá odvahu chodit s holkou s nemocnou nožičkou.

Zjistí že je dobrá kamarádka. Je tu naděje. Nemusí mít nejlepší kamarádku, hlavně, že ji berou. A Martinka je opravdu dobrá kamarádka. Pomáhá, jak může a kde může….

Ráda čte. Ráda píše. Ráda maluje a je ráda sama. Ani to jí nevadí. Jen kdyby uvnitř nebyl ten pocit. Možná by to všechno tak, jak to je, bylo v pořádku.

Možná by mohla mít i kluka, ale nejde to. Už si nevěří a tak nevěří, že by to šlo.

Nakonec přijde. První, co uslyší, že si není jistý. Martinka vlastně také ne. Každý je úplně jiný. Dají se dohromady. Martinka je přeci hodná, laskavá, všem pomůže, je zodpovědná….. A první co uslyší – jestli to má fungovat, musíš se přizpůsobit ty mně…..

Nakonec přijde už velká Martinka a řekne dost….Zůstane sama. Má dvě malé děti. Věří, že chyba je na její straně. A věří tomu i ostatní.

Vyčerpaná, zklamaná, se zlomeným srdcem a úplně bez ničeho začíná žít po svém.

Cesta k sebelásce může začít kdykoliv. Mockrát ji provází různé životní otřesy. Ale pokud nejde o život, nejde o nic..

Stojím tu dnes o deset let starší. Stejně jako jsem stála před deseti lety. Dnes mám stále dvě děti. Žiji ve vztahu a mám vysněnou práci……… Je to přesně naopak. A zdálo by se, že mám vše. Mít vše je relativní.

Buďme k sobě hodní. Buďme k sobě ohleduplní, citliví, laskaví, milující. Buďme trpěliví.

Mít se ráda. Tajemství života.

Krásný den.